Žlutý kvítek
Žlutý kvítek jako první uveřejnil ve své knize "Stínadla se bouří" Jaroslav Foglar
(Jestřáb) po malé válce mezi Vonty, při které jeden Vont kvůli nečestnému chování jeho
protivníka zemřel.Vontové stanovili pravidla, že každý smí házet po tom druhém jen
hadrovými koulemi. Jeden z Vontů toto pravidlo porušil a hodil kámen, který jednoho
chlapce zabil. Na hrob mu všichni Vontové položili květy Mochny jarní (žlutý květ).
Jako symbol přátelství, svornosti, dobra, šlechetnosti, ohleduplnosti a dodržování
stanovených sedmi zásad - podle sedmi okvětních lístků - nosili v klopě lístek právě
mochny jarní.Když Mochna nekvetla, používali místo ní špendlík se žlutou hlavičkou.
Později byli raženy odznaky Žlutého kvítku.
Jak už bylo napsáno Žlutý kvítek má sedm okvětních lístků, které jsou samostatnými
symboly pro
plnění sedmi zásad, ke kterým se nositel žlutého kvítku dobrovolně
zavazuje dodržovat a plnit:
|
|
Každý je sám sobě soudcem a jen jeho svědomí mu říká, jestli má právo nosit Žlutý
kvítek, nebo jestli se provinil proti některé ze sedmi zásad.Potom musí Žlutý kvítek
sundat a připíchnout si jej, až si bude opět myslet, že si jej zaslouží nosit.
